M─?stsk├í knihovna Slavi─?├şn
Naposledy aktualizováno: 2.2.2009

Historie

Po─?├ítky knihovny ve Slavi─?├şn─? jsou spojov├íny se zalo┼żen├şm ─?ten├í┼?sko-ochotnick├ęho spolku Palack├Ż. Na popud medika Josefa Dan├ş─?ka z┬áDivnic byla v┬ár. 1897 zalo┼żena prvn├ş ve┼?ejn├í knihovna spolku Palack├Ż, kter├í p┼»j─?ovala knihy zdarma. V┬ároce 1924 m─?la 310 z├íbavn├Żch a 30 nau─?n├Żch knih, 60 ─?ten├í┼?┼» a 900 v├Żp┼»j─?ek. Kdy┼ż v┬ároce 1927 splynul spolek Palack├Ż se Sokolem, p┼?evzala spr├ívu knihovny obec. Knihovna nad├íle z┼»stala v┬áprvn├şm poschod├ş budovy Z├ílo┼żny pod n├ízvem Ô??Obecn├ş knihovnaÔ??. Za n─?meck├ę okupace byla p┼?est─?hov├ína do Lidov├ęho domu (Orlovna). Knihovn├şkem se v┬át─?ch letech stal u─?itel Ladislav V├Żduch.V┬ároce 1945 byly knihy nevhodn─? ulo┼żeny ve vestibulu Orlovny, kde doch├ízelo k┬ázna─?n├Żm ztr├ít├ím. Proto byla knihovna na ja┼?e 1946 p┼?est─?hov├ína do ┼íkoln├ş budovy. Knihovn├şkem v┬át├ę dob─? byl Franti┼íek Reme┼í. P┼»j─?ovalo se jednou t├Żdn─? pro d─?ti i dosp─?l├ę.

V┬áletech 1950 Ô?? 1960 byla knihovna postupn─? st─?hov├ína na p─?t r┼»zn├Żch m├şst pov─?t┼íin─? do nevyhovuj├şc├şch m├şstnost├ş (zru┼íen├Żch hostinc┼», b├Żval├ę porodnice apod.). Projevilo se to nepravidelnou p┼»j─?ovn├ş dobou. V┬ároce 1960, kdy se za─?ala budovat slavi─?insk├í nemocnice s┬áporodnic├ş, byla knihovna p┼?est─?hov├ína do budovy na s├şdli┼íti Vl├íra (pozd─?ji opravna obuvi). V┬át├ę dob─? vedl knihovnu po n─?kolik let u─?itel Old┼?ich Koval─?├şk.

K┬ározvoji vzd─?lanosti, kultury a osv─?ty p┼?isp─?la tak├ę z├ívodn├ş knihovna JAPIS, pozd─?ji SVIT Slavi─?├şn, kter├í poskytovala slu┼żby sv├Żm zam─?stnanc┼»m i ve┼?ejnosti. Zalo┼żil j├ş v┬áletech 1941 Ô?? 1942 Zden─?k Pive─?ka, spolumajitel z├ívodu JAPIS, kter├Ż v─?noval do jej├şho fondu ─?├íst sv├Żch knih. V┬ároce 1949 se tato knihovna stala z├ívodn├ş knihovnou a byla um├şst─?na s┬ápo─?tem 1000, pozd─?ji a┼ż 8 000 svazk┼» v┬áprostor├ích ordinace z├ívodn├şho l├ęka┼?e. Prvn├şm dobrovoln├Żm knihovn├şkem byl Stanislav Pilka.

V┬ároce 1967 po p┼?edb─?┼żn├ę n├íro─?n├ę p┼?├şprav─? byly za pomoc├ş tehdej┼í├ş┬á Okresn├ş knihovny Gottwaldov slou─?eny z├ívodn├ş i lidov├í knihovna (18 000 svazk┼») s┬ápobo─?kami Hr├ídek a Divnice. Tak vznikla knihovna Z├ívodn├şho klubu Dru┼żba Slavi─?├şn, kter├í plnila z├írove┼? funkci m─?stsk├ę ve┼?ejn├ę knihovny. Slou─?en├í knihovna byla p┼?est─?hov├ína do jednoho k┼?├şdla z├ímku. Vedouc├ş se stala V─?ra Tlukov├í. Tu v┬ároce 1983 vyst┼?├şdala profesion├íln├ş knihovnice Emilie Mal├şkov├í, kter├í ji┼ż od roku 1969 organizovala ve spolupr├íci s┬áokresn├ş knihovnou Knihovnick├ę st┼?edisko Slavi─?├şn s┬ám├şstn├şmi lidov├Żmi knihovnami Haluzice, Bohuslavice, Lipov├í, Lou─?ka, Nev┼íov├í a Rudimov.

Po navr├ícen├ş slavi─?insk├ęho z├ímku rodin─? Wichterlov─? v┬ároce 1992 se knihovna op─?t st─?hovala do uvoln─?n├ę ─?├ísti budovy hasi─?sk├ę zbrojnice, kde s├şdl├ş dodnes.

V┬ároce 1994 po z├şsk├ín├ş prvn├şho po─?├şta─?e bylo zapo─?ato s┬áautomatizac├ş knihovny. Ta spo─?├şvala ve vytvo┼?en├ş po─?├şta─?ov├ę datab├íze knihovn├şho fondu a spu┼ít─?n├ş automatizovan├ęho v├Żp┼»j─?n├şho syst├ęmu pro ─?ten├í┼?e. V┬ároce 1999 bylo otev┼?eno prvn├ş internetov├ę pracovi┼ít─? pro ve┼?ejnost. Od roku 2001 je z┼?izovatelem knihovny M─?sto Slavi─?├şn.